Zákaz užívání této látky, který by se už dnes mohl stát skutečností, zatím většina států podporuje. Evropská unie zvažuje zákaz používání kyseliny perfluorooktanové (PFOA) v průmyslové výrobě. Látka je součástí nepromokavého outdoorového oblečení, je ale známá například také z teflonových pánví.

Zejména při výrobě nepromokavých membrán se používají perfluorokarbony (PFC), tedy skupina látek, která na uhlík neváže vodík, ale fluor. V praxi funguje tak, že membrána dokáže propustit vlhkost ven, dovnitř ale nikoliv. Díky tomu se z lidského těla může odpařovat pot, zároveň ale zůstane při dešti suché.

Ve zprávě Evropské komise, která byla zveřejněna na jejím webu, se dále uvádí, že kyselina perfluorooktanová, její soli a látky související s PFOA, mají některé specifické vlastnosti, například vysokou odolnost proti tření, dielektrické vlastnosti, odolnost proti teplu a chemickým látkám a nízkou povrchovou energii.

Perfluorokarbony jsou navíc tepelně stabilní a obsaženy prakticky ve všem kolem nás. Najdeme je proto nejen v bundách, ale i kalhotách, stanech, taškách, kobercích, nádobí a dalších předmětech každodenního užití. Mají ale i své stinné stránky, velmi dlouho se totiž rozkládají. Hromadí se v přírodě, ve vodě, vzduchu a zůstávají zde stovky let. A právě to Evropské unii vadí.

Nebezpečné jsou tyto látky i pro člověka. Jde totiž o toxické látky, které se dostávají do lidského těla. Evropská unie proto zvažuje jejich zákaz, který následně přejde do zákonů evropských zemí. Poté budou mít členské státy 36 měsíců na to, aby se novému nařízení přizpůsobily. A zatím se zdá, že rozhodnutí o omezení používání těchto látek členské státy schválí. V průběhu tří měsíců, kdy byla možnost vznést proti návrhu námitky, totiž žádná z politických skupin námitky nevznesla.

První pochybnosti o PFOA se objevily už v 80. letech minulého století, kdy farmáři Wilburovi Tennantovi ze Západní Virginie začal záhadně hynout dobytek. Jeho pozemek se nacházel vedle pozemku firmy DuPont, která na něj ukládala odpad z výroby. Firma podle deníku New York Times tvrdila, že její chemický odpad je zdravotně nezávadný, následně se ale místní potok se změnil v toxické splašky.

Společnost byla největším zaměstnavatelem v okolí a látku, jejíž detekce byla komplikovaná, používali ve výrobě již v 50. let minulého století. Výsledky zjištěné kontaminace ale byly alarmující. Do řeky Ohio se totiž dostaly tisíce tun kyseliny perfluorooktanové, které mohly prosakovat i do podzemních vod.

Následně se zjistilo, že látka způsobuje u lidí a zvířat zvětšení jater a hromadí se v organismu. Objevilo se také podezření, že může sloučenina poškozovat plody těhotných žen a spouštět rakovinné bujení. Skandál nabral celosvětový rozměr, na základě kterého společnost DuPont v roce 2015 přestala vyrábět produkty s PFOA. Rozhodnutí následovaly i jiné společnosti, Adidas, Nike nebo Puma se rozhodly odstranit perfluorokarbony z jejich obuvi a oděvů a nedávno si na tom postavily poměrně rozsáhlou kampaň.

Řada firem již tak s touto látkou nepracuje a neustále hledá možné alternativy, jiné ale budou teprve muset přijít na to, jak zachovat kvalitu a nejlépe i cenu s využitím jiných materiálů. Kupříkladu nejrozšířenější technologie co se nepromokavosti týče, Gore-Tex, tuto látku používá dodnes, a její nahrazení bude stát nemalé peníze, které následně zaplatí kupující.

Situace ale nebude ve všech oblastech tak horká. Například v případě kuchyňského nádobí se bez ní dá poměrně lehce obejít, což potvrzuje ředitel oddělení jakosti společnosti Tescoma Vladislav Vaculík. "V roce 2016 jsme si nechávali dělat studii, jestli se v našich výrobcích tyto látky vyskytují. Teoreticky se mohou přidávat do papírových věcí nebo do nástřiků na antiadhezní povlaky, jako je teflon apod. V našich výrobcích se ale tyto látky nevyskytují," uvedl pro EuroZprávy.cz.

Dodal, že pokud Evropská unie nová zákaz schválí, společnosti budou muset prověřit všechny výrobky a přijít s adekvátní náhradou, která by ale neměla být problematická, jak dokazuje příklad Tescomy. Pokud však firmy vyrábějící sortiment nejrůznějšího druhu narazí na problém, kdy nebude možné kyselinu perfluorooktanovou ničím nahradit, spotřebitelé se bez těchto výrobků budou muset obejít.

Zdroj: 1