Začátkem tohoto týdne Švédská asociace místních samospráv a regionů (SKL) připustila, že do roku 2020 se budou muset obce vypořádat s deficitem ve výši 40 miliard švédských korun (110 miliard korun) na financování služeb, jako jsou nemocnice a pečovatelské domy.

„Demografické trendy ukazují, že s více dětmi a více staršími lidmi porostou potřeby místních služeb výrazně rychleji než daňová základna,“ říká Annika Wallenskogová, hlavní ekonomka SKL.

Ministryně Anderssonová řekla švédské televizní stanici SVT, že „je zcela zřejmé, že máme velké problémy“ v důsledku demografických změn vyplývajících z masové migrace. Ministryně zdůraznila, že země musí najmout více zaměstnanců a stavět další zařízení, a řekla, že politici si nemohou dovolit slibovat žádné daňové škrty.

Národní kontrolní úřad Švédska v listopadu oznámil, že se domnívá, že vláda „podceňuje veřejné výdaje“. Deník Dagens Nyheter cituje z vyjádření úřadu, který uvedl: „Pokud budou realizovány prognózy vlády, bude Švédsko muset provést významné škrty v oblasti péče a obce do roku 2020 čeká také významný pokles financí“.

„Pokud místní vláda chce, aby bylo možné pokrýt potřeby větší populace, bude muset zvýšit výdaje o 50 miliard švédských korun nad rámec toho, co je v prognóze vlády pro rok 2020.“

V loňském roce Švédsko udělení občanství 60,343 lidem, v roce 2016 zaznamenala země rekordní počet nově příchozích. Největší podíl „nových Švédů“ tvoří migranti ze Somálska. V důsledku vysoké míry imigrace Švédsko na konci minulého roku registrovalo více než 2,3 milionu lidí cizího původu.

Zdroj: 1