Když Macron pronášel svůj projev, byl dotazován na možnost zavedení politiky podobné Marshallovu plánu pro přestavbu Evropy po druhé světové válce v Africe. „Problémy, kterým Afrika dnes čelí, jsou naprosto odlišné... a jsou ‚civilizační‘,“ vysvětloval Macron reportérovi z Pobřeží slonoviny, bývalé francouzské kolonie. „Jaké to jsou problémy? Zhroucené státy, komplexní demokratické přechody a extrémně obtížné demografické změny.“

V poměrně dlouhé odpovědi Macron zmínil také islamistický terorismus, drogy, obchod se zbraněmi a lidmi, zároveň ale řekl, že existují příklady, které ukazují, že tento „kontinent je země příležitostí“.

Uvedl, že i když Francie, bývalá koloniální velmoc, která ovládala desítky oblastí v Africe a přijala odpovědnost za pomoc s infrastrukturou, vzděláváním a zdravím, „prostý převod peněz“ není odpověď. „Je třeba zavést přísnější veřejné správy, bojovat proti korupci, bojovat za dobré vlády, důležitý je také úspěšný demografický přechod, země dnes mají sedm nebo osm dětí na jednu ženu,“ dodal Macron.

I proto podle něj nestačí jen poslat peníze. „V současné době by utrácení miliard eur nic nestabilizovalo. Takže je třeba vytvořit transformační plán, který musíme vytvořit společně a který musí být vyvinut v souladu s africkými zájmy a s africkými vůdci.“

Na internetu se později objevil výňatek z jeho rozhovoru, kde se objevila jen slova o tom, že „Afrika má civilizační problém" a že tamní ženy „rodí sedm nebo osm dětí“. Podle celé řady komentátorů a uživatelů sociálních sítí se Macron uchýlil k rasismu a stereotypům o celém kontinentů.

Francouzský deník Libération poukázal na výzkum významného politologa, který dospěl k závěru, že slova o přelidnění a chudobě a tom, že africké ženy rodí hodně dětí, mají odvést pozornost od zodpovědnosti bývalých koloniálních mocností jako jsou Francie a Spojeného království.

Francouzská politoložka Françoise Vergès také zdůrazňuje fakt, že bílí francouzští lékaři v 70. letech na ostrově Reunion sterilizovali černé ženy a bez souhlasu jim prováděli interrupce. Podle ní za přelidnění může jistá zaostalost. „Teorie přemnožení se také vyhýbá otázkám o roli kolonialismu a imperialismu v problému chudoby,“ dodává.

Pozorovatelé také kritizovali Macrona za to, že odkazuje pouze na „Afriku“, spíše než by zmiňoval konkrétní národy. Tím podle nich ignoruje obrovské rozdíly panující na druhém největším světovém kontinentu. „Afrika není země. Jako světový lídr (nebo i obyčejný člověk na ulici bez politických ambicí) nemůžete spojit všechny africké země do pojmu ‚Afrika‘,“ vzkazuje mu jedna k komentátorek, podle které je Macronovo používání tohoto termínu škodlivé a podporuje „mentalitu západního zachránce“. „Macron má pravdu v tom, že otázky, kterým Afrika čelí, jsou zcela odlišné - ale nemá to nic společného s civilizací,“ dodala. Těmito faktory podle ní jsou spíše koloniální hranice, využívání zdrojů a západní vměšování.

Novinář Siddhartha Mitter pak kritizuje Macronovo tvrzení o tom, že africké ženy mají sedm nebo osm dětí. Podle něj je tento extrémní průměr zaznamenán jen v Nigeru. „Macronova slova spadají do tradice velkohubých a arogantních prohlášení o Africe, které odkazují na každou příčinu problémů na kontinentu kromě kolonialismu a jeho trvalé stopy,“ napsal. „Je to dlouhá historie populační paniky a její využití v rasistické ideologii.“

Zdroj: 1