K násilí docházelo od roku 1945 do počátku 90. let minulého století především v přípravce, ale i mezi žáky řezenského gymnázia. "Řada dětí vnímala školu jako vězení, peklo a koncentrační tábor, někteří líčí svá školní léta jako nejhorší dobu svého života plnou strachu, násilí a bezmoci," vyplývá ze závěrečné zprávy, kterou dnes představil právník Ulrich Weber pověřený vyšetřováním kauzy. Ještě na počátku loňského roku se přitom odhadovalo, že obětí násilí ze strany kněží a učitelů bylo ve sboru východobavorského města kolem 230.
Spoluvinu na násilí, kterého se učitelé a kněží dopouštěli na "vrabcích", dává závěrečná zpráva také bratru Benedikta XVI. Georgovi Ratzingerovi, který sbor vedl v letech 1964 až 1994. Ratzinger v minulosti několikrát popřel, že by o případech zneužívání členů sboru věděl. K poslednímu z nich přitom mělo dojít až v roce 1992.
Podle Webera lze papežovu bratrovi vyčíst to, že navzdory povědomí o praktikách uvnitř sboru nijak nezasáhl. Ve sboru podle něj o násilí na dětech věděli ale téměř všichni, panovala v něm však "kultura mlčení".
Všechny činy, kterých se dospělí na dětech v řezenském sboru dopustili, jsou podle Webera promlčené. Postižení by měli být ale odškodněni částkou ve výši až 20.000 eur.
Zdroj: 1