Že se však často zcela šílené nápady protagonistů kyjevského režimu plynule dostávají až do Verchovnoj rady Ukrajiny, tedy jejího zákonodárného orgánu, to se z našich mainstreamových médií vždy nedozvíme.

Také o tom, jak vypadá práce tohoto orgánu, naše média většinou cudně mlčí. Nabízíme proto čtenářům Eurasie24 satiricky pojatý, v zásadě však pravdivý fejeton Alexandra Zubčenka, ve kterém popisuje závěrečný večer a den jednání Rady před odchodem ukrajinských poslanců na letní prázdniny. Za pozornost stojí nejen popis atmosféry kolem schůze, ale také stručná charakteristika legislativních předloh, které Rada projednávala či měla projednávat...

Všední dny Verchovnoj rady: Kdo je ta zmáčená žena bez kalhotek?

Řečeno zcela krátce, poslanci si zazpívali hymnu – a vyrazili až do podzimu na dovolenou. Zoufalý návrh řídícího schůze prodloužit zábavu se nesetkal s pochopením a schůze Rady byla oficiálně ukončena.

O den dříve se ovšem všichni pěkně pobavili. Poslanec Oleg Barna, proslavený tím, že s kyticí květin v ruce poplival premiéra Jaceňuka nebo že porazil tramvaj, dostal ránu do pravého oka. Před budovou Rady. Celé je to vůbec temná histore stejně jako stoprocentně dokázaný fakt, že Barnu zasáhla dvě relativně čerstvá vejce – jedno do levého ramene a druhé do hlavy. A pak se ptej, od čeho má poslanec opuchlé oči!

Frakce „bloku panamských vlastenců“ vystoupila s prohlášením o útoku na čest a důstojnost „státního činitele“. Vyzvala SBU (ukrajinská civilní kontrarozvědka), aby celý incident důkladně vyšetřila, odhalila a potrestala pachatele. Odhalovat ovšem vlastně není koho, protože zodpovědnost za Barnovo oko na sebe vzala „Národní korporace“ Bileckého a Avakova. Vůbec bylo včera před budovou Rady veselo: dýmovnice, světlice, opilci honící poslance v naději, že se jim je podaří nacpat do odpadkového koše.

Poslední pracovní den letního zasedání (předtím, než přenesli své parlamentní války na exotické ostrovy) se pak všichni snažili přijít se svou troškou do mlýna, aby nakonec vyřešili h...o.

Odbory protestovaly proti zdravotní reformě, nadávaly Uljaně Supronové (úřadující ministryni zdravotnictví) „americká děvka“ a předvedly rituální obřad vyhánění „Doktora Smrt“ do pekla. Bylo to veselé, kreativní a docela zajímavé...

„Národní korporace“, jak již bylo řečeno, se nejdřív pokusila poslance vymlátit a potom její příslušníci zablokovali všechny vchody a východy z budovy, prý aby ti „parchanti“ pracovali.

Zablokovaný poslanec Rozenblat se dovolal na státní tajnou policii a hlásil, že by opravdu ze srdce rád přišel do tohoto solidního zařízení, aby se tam „důvěrně tělesně setkal“ s agentem FBR „Katerinou“. Nějací lidé u východu z budovy mu ale chtějí dát přes hubu a on, Rozenblat, má obavy o svoje zdraví, protože maminka mu říkala, aby si s Azovem a antisemity nic nezačínal.

„Americká děvčata pro všechno“, tedy Mustafa Nayyem (oficiální „spolubydlící“ Tillersona, jinak také ukrajinský poslanec a prorežimní novinář afghánského původu, aktuálně člen mimoparlamentní Demokratické aliance; pozn. překl.) a momentálně v nemilosti se nacházející poslanec Sergej Leščenko (znelíbil se nové administrativě USA), mezitím organizovali mítink „proti poslanecké imunitě“.

Shromáždění radikálové, mezi kterými byli i „Svobodovci“ (členové politické strany „Všeukrajinské sdružení Svoboda“; pozn. překl.) požadovali zrušení poslanecké imunity, a to nejen v souvislosti s uvězněním poslance Opozičního bloku Michaila Dobkina, ale také ve snaze případ zveřejnit. Takový přístup mi naprosto imponuje, neboť jsem vždycky podporoval tvůrčí iniciativu revolučních mas. Ano. Dobkin byl zbaven imunity a uvězněn. Stal se tak jediným ze šesti poslanců, které Rada dovolila zatknout.

Co byste také chtěli? Je členem prokremelského bloku, parlamentní opozice, Putinovou rukou a kdoví, čím ještě.

A středem celého toho kypícího bince se brodily organizované exkurzní skupiny, kterým jejich průvodci přednášeli o zvláštnostech zákonodárného procesu v Radě. Vylekané venkovské tetky a žáci středních škol se tiskli jeden k druhému, když kolem nich s výkřiky „Drž tu čubku, ať nám neuteče!“ pobíhaly skupiny aktivistů s baseballovými pálkami v rukou. Podle mě normální průběh zákonodárného procesu.

Pak přišla bouře a déšť – a Leščenko přivedl do budovy Rady zmáčenou ženštinu bez spodního prádla – a uspořádal s ní společný brífink. O tom vám ale budu vyprávět později. Nejdřív bych rád napsal něco o výsledcích tohoto vpravdě historického jednání Rady.

Za prvé: díky šesti návrhům tajné policie na zbavení poslanců imunity se všichni přesvědčili, že Jura Lucenko je prostě debil a hlava Zvláštní antikorupční prokuratury Nazar Cholodnickij pak pohádkový mezek. Celá tahle fraška s nepotvrzenými vidinami byla zaměřena nejvýš tak na ženy v domácnosti, které však nakonec neuchvátily ani záběry poslance Rozenblata skrytou kamerou.

Za druhé: všechny deklarované „evropské reformy“ nezbytné k získání „dlouho očekávaných půjček MMF“ a k „obnovení důvěry investorů“ Rada vesele poslala k čertu. Zdravotní reforma neprošla hlasováním a dokonce ani nebyla Radě předložena k posouzení.

„Doktor Smrt“ Suprunová zavěsila na Facebook svůj rozzářený obličej s pozadím tvořeným členy výboru pro zdravotnictví se vztyčenými palci. Symbolizovat to mělo počátek zdravotní reformy a její plnou podporu. Předsedkyně výboru Olga Bogomolecová, která pochopila, že za tuhle reformu půjde „sedět“ jako první, však odmítla návrh zákona podepsat. Přívrženci Suprunové za ní hned přiběhli s výhružkami, protože řeč je vlastně o 5 miliardách hřiven. Bogomolecová urychleně onemocněla a odjela do Feofanie (protekční kyjevská nemocnice pro funkcionáře a pracovníky státní správy; pozn. překl.) na čerstvé kapačky. Nato se do budovy ministerstva zdravotnictví vedrali „nějací lidé“ a začali nahánět skupinu zdravotních reformátorů. Ti ovšem prokázali odvážný odpor a ukryli se na dámských toaletách. V rámci genderové rovnosti jak „páni“, tak „dámy“. A na všechny výkřiky: „Vylez, čubko!“ reagovali vpravdě důstojně: „Obsazeno!“

Návrh zákona o privatizaci půdy se vedení Rady také zastydělo předložit – hlavně proto, že jeho iniciátoři stále měli před očima tvář poslance Barny se zateklým okem.

Reformu vzdělávání, redukující ho na masovou ukrajinazaci a probírání dějin majdanu jako hlavního vyučovacího předmětu, odložili poslanci na podzim.

A rád bych ještě připomenul ta „nejsilnější avíza“ na „historicky významné návrhy zákonů“, přednesená před ukončením schůze: „Zavedení vízového režimu s Ruskou federací“ – iniciativní návrh Bezpečnostní rady, „Lidové fronty“ a prezidenta Porošenka. Historický krok, jehož účelem je zachránit národ před invazí Putinových Burjatů. Ani tento návrh se nevešel do programu dne. Zaručeně to bylo vinou Putinovy „páté kolony“ v parlamentu.

Další návrh: „Přeregistrace Moskevského patriarchátu Ukrajinské pravoslavné církve“. Návrh předpokládá vytvoření „veřejné odborné rady“, která by měla posoudit „podvratnou činnost tohoto církevního orgánu“. Do té doby by měla být církev zakázána a její majetek předán „skutečně ukrajinským organizacím“. Návrh byl stažen z programu.

„Zákon o základech národní kybernetické bezpečnosti“. Tajemníku Rady národní bezpečnosti Turčinovovi se chvěl jeho porost na bradě, když hovořil o neuvěřitelném významu tohoto zákona, který umožní s pomocí virů „Péťa“, „Vasja“ a „Ivan“ odrazit kyberútoky Ruska. Nenápadně přitom navrhoval zřízení kyberpolicie (to už je trochu k smíchu) a také právo SBU zrušit z pohledu vlády nevhodné weby. Také tento návrh nebyl zatím posuzován.

„Zákon o deokupaci okupovaných území“. Turčinov a Porošenko chodili přes měsíc s návrhem jak s nějakou svátostí. Jde o naprosto fantastický projekt vycházející z toho, že Rusko přepadlo Ukrajinu a Petr Alexejevič má proto právo odrazit vpád a vyhlásit v některých oblastech a městech Ukrajiny válečný stav. Zase vedle, jak ta jedle. Ani tento návrh nezačala Rada projednávat.

„Zákon o ukrajinském jazyce“. Předpokládá úplnou ukrajinazaci ve všech oblastech – od domácností až po televizní vysílání a vzdělávání. Navíc zřizuje novou instituci – jazykovou inspekci, jejímž hlavním úkolem by bylo trestat ty, kdo nepoužívají ukrajinštinu. Souběžně s předložením návrhu zorganizovala prezidentská kancelář PR kampaň pod heslem „Ruština je agrese Kremlu“. Řečeno zcela krátce – návrh spadl do žumpy. Nepřijato.

Jediné, co se dvojici Grojsman, Valcman (původní jméno Porošenka) podařilo protlačit, bylo to, že prvním čtením prošel návrh jednoho z balíčku zákonů tzv. „penzijní reformy“. Tím hlavním „nápadem“ autorů reformy je objev

„Grojsmanova efektu relativity“. V návrhu se totiž ukazuje, že čas jako fyzikální veličina plyne různou rychlostí. Pokud mluvíme o délce produktivního věku, pak se urychluje, pokud o biologickém věku, tak se zpomaluje (a proto je k dosažení předepsané hranice odchodu do důchodu nutno pracovat déle). Zákon proto nehovoří o hranici odchodu do důchodu v 65 letech. Biologický a produktivní věk totiž nekorespondují. Obě veličiny mají různé souřadné systémy. Je vám to jasné? Potřebná doba zaměstnání se prodlužuje, ale člověk si klidně žije déle (a chtěl by důchod). A tak bude raději až do smrti bez penze. Doufám, že druhého čtení se tyhle kecy nedožijí...

A na závěr konečně o tom, co se v Radě řešilo jako nejdůležitější. Kdo byla ta zmáčená ženština bez kalhotek, kterou přivedl do Rady Leščenko? To nikdo neví, protože když se objevila na tiskové konferenci, všichni si všimli, že pod mokrými bílými šortkami z lehoučké látky už vůbec nic nemá. A tak začali všichni reptat: „No co to je? Je vůbec možné, aby se někdo takhle objevil v zákonodárném lůně státu? Stalo se to vědomě a jde tudíž o provokaci?“ Blondýnka si všimla, co publikum zajímá nejvíc, a honem se natočila z profilu, aby jí nebylo vidět do rozkroku. Začala vyprávět, že je známou aktivistkou, proti které se organizují represe v kyjevském zastupitelstvu. Ale nepomohlo to. Diváci se rozdělili do dvou táborů. Jedni tvrdili, že má tanga a hotovo. Ti druzí pak chtěli za každou cenu dokázat, že „tam“ nemá vůbec nic.

No, a pak už se všichni připravovali, jak si zazpívají hymnu. Zazpívali a rozešli se.

SUGS ! (Sláva Ukrajině! Sláva hrdinům!)

Alexandr Zubčenko

Zdroj: 1