Ačkoliv obliba zbraní u Čechů roste, dostat oprávnění držet zbraň není jednoduchý proces. Velmi záleží na tom, zda jste úplný začátečník nebo zda už se zbraněmi máte nějakou zkušenost, například ze střelnice. Abyste mohli získat zbrojní průkaz, musíte nejprve navštívit stanici Policie ČR.
Na policejní stanici nejprve podáte přihlášku ke zkoušce odborné způsobilosti. U vyplňování si dejte pozor, zákon totiž definuje pět skupin zbrojních průkazů. Všechny skupiny se liší jak oprávněním, tak povinnostmi a účely držení zbraně. Pokud víte, že chcete vykonat zkoušku na více skupin, zaškrtněte je hned, abyste v budoucnu nemuseli celý proces opakovat. Za přidání skupiny navíc se účtuje 700 korun.
Vybrat si můžete z těchto skupin:
Skupina A: pro sběratelské účely (mininimální věk 21 let),
Skupina B: pro sportovní účely (min. 18 let, výjimečně 15 let),
Skupina C: pro lovecké účely (min. 18 let, výjimečně 16 let),
Skupina D: pro výkon zaměstnání nebo povolání (min. 21 let, výjimečně 18 let),
Skupina E: pro ochranu života (min. 21 let).
U každé skupiny existuje věková hranice, kdy na daný průkaz můžete dosáhnout. V případě skupin B a C je hraničním věkem 18 let (výjimečně 15 a 16 let), v případě skupin A, D a E je minimální věková hranice stanovena na 21 letech.
K přihlášce žadatel přiloží také posudek o zdravotní způsobilosti, který by neměl být starší než 3 měsíce. Psychologické testy se běžně nevyžadují. Přihlášku si můžete vyplnit i doma, najdete ji na stránkách ministerstva vnitra: ZDE
Následně žadatel zaplatí 100 korun za kolek a vybere si termín zkoušek, nebo mu ho vybere policie. Ta musí termín oznámit nejpozději 10 dnů před jejím konáním. Pokud se žadatel na zkoušku nedostaví, policie mu vystaví náhradní termín.
Pokud nemáte žádnou zkušenost se zbraní, je velmi vhodné absolvovat přípravný kurz na střelnicích, které ho nabízejí. Cena kurzu se pohybuje kolem 2 tisíc. Žadatel by se tam měl naučit manipulovat správně se zbraní, měl by umět mířit, opravit a vyčistit zbraň. Součástí kurzu je i teoretická část. Důležitá je i znalost hlavních částí zbraní a střeliva a technicko-taktická data zbraně.
Po absolvování kurzu a stanovení termínu zkoušky vás čeká nejtěžší část, a to samotná zkouška odborné způsobilosti. Ta se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část sestává z testu, na který se lze připravit i na internetu. Seznam testových otázek naleznete zde. Na test má uchazeč čas zpravidla 40 minut, vylosuje si papír se 30 otázkami, které byly vybrány z 511 otázek. Správné odpovědi následně zaznamenává do přiloženého archu. Minimální počet bodů se liší u jednotlivých skupin zbrojních průkazů.
Praktická část zkoušky nezahrnuje pouze střelbu. Komisař společně se dvěma policisty hodnotí také to, jak žadatel manipuluje se zbraní a střelivem a co o nich ví. Pak následuje střelba na pevný cíl. Porušení zásad bezpečné manipulace se zbraní a střelivem v průběhu praktické části zkoušky je důvodem pro okamžité ukončení zkoušky. Střílí se z různých vzdáleností s ohledem na typ zbraně a zbrojního průkazu. Uchazeč musí zasáhnout alespoň čtyři z pěti terčů. Celou zkoušku policisté natáčejí a záznam se následně archivuje.
Pokud uspějete v teoretické části, ale nepodaří se vám ta praktická, můžete praktickou část jednou opakovat. A to nejdříve 15 dní a nejpozději 2 měsíce po zkoušce. Žadatel může požádat i o změnu zkušebního komisaře. Pokud žadatel neuspěje u té teoretické části, znovu může zkoušku absolvovat až po třech měsících.
Náklady spojené se zkouškou hradí výhradně žadatel o zbrojní průkaz. To zahrnuje poplatek komisaři ve výši 600 korun, žadatel ale musí počítat i s náklady na pronájem zkušební střelnice či spotřebovaného střeliva.
Pokud zkoušku zvládnete, budete si muset zažádat o vydání zbrojního průkazu. Formulář je dostupný online na stránkách ministerstva vnitra: ZDE. Zbrojní průkaz pak vystavuje policejní stanice. Platnost průkazu je 10 let, po nichž následuje přezkoušení.
Existují ale i zbraně, kvůli kterým tento zdlouhavý proces podstupovat nemusíte. Jedná se například vzduchovky, luky, kuše a zbraně skupiny D. Až si zakoupíte vámi preferovanou zbraň a řádně si ji zaregistrujete, dejte si pozor na zásady jejího nošení.
Pravidla pro držení a nošení se liší podle typu zbraně. Zákon o střelných zbraních a střelivu rozeznává čtyři typy zbraní.
Zbraně typu A - zakázané zbraně. Patří sem zbraně vojenské, zákeřné či plynové. Jejich držení je povoleno zcela ve výjimečných případech
Zbraně typu B - zbraně, k jejichž držbě je nutné vlastnit zbrojní průkaz, který však neopravňuje držitele k nošení zbraně
Zbraně typu C - zbraně, k jejichž držbě je nutné vlastnit zbrojní průkaz, který opravňuje i k nošení zbraně
Zbraně typu D - zbraně, k jejichž nošení musíte dosáhnout věku 18 let
A co je pravidlo skrytého nošení? U všech typů zbraní platí, že je musíme nosit skrytě a střelba je možná jen na místech k tomu určených. Výjimkou jsou paintballové a airsoftové zbraně, které se mohou nosit i na veřejně přístupných místech. Nošením zbraně se rozumí situace, kdy má uživatel zbraň u sebe v přímém dosahu a mimo prostory, kde je oprávněn je držet. Zbraň byste tak měli nosit skrytou, třeba pod oblečením, důležité je pamatovat na to, že zbraň musí být zakryta celá. Zákon nestanovuje nezakazuje to, zda zbraň může či nesmí být nabitá. Zraň nabitou ani nenabitou si cestující nesmí vzít na palubu letadla, to samé se týká střeliva. Zákon o střelných zbraních a střelivu také podrobně upravuje uchovávání a držbu zbraní.
Zdroj: 1