Napojený na farmaceutický průmysl a nadnárodní struktury. Nejprve uznáván, později méně. Protiřečící si vyjádření, nekamarádství s rozumem, mantrou "vakcína". Proč asi?

S dovolení si pomohu dvěma citacemi. První je z Forbesu: „Za přednášky, klinické studie a výzkum ročně inkasoval miliony korun od největších farmaceutických firem. Angažoval se ve společnosti Biovomed, která vzešla z neziskového sdružení na podporu výzkumu a vývoje. Ta utržila desítky milionů korun ročně právě za posudky pro firmy na jednotlivé přípravky. Společnosti dlouho šéfovala a do konce roku 2018 ji také vlastnila jeho dcera Karolína.“

Peníze nesmrdí. Některým ani v případě zdraví. A jeden z nich má v současné době slovo jako nikdo jiný. Dělej čertu Prymlulovi dobře, peklem a chytrou karanténou, testy a vakcínou se ti odmění.

A druhá citace je přímo ze stránky ministerstva zdravotnictví: „Zastával řadu funkcí v mezinárodních a národních organizacích a odborných společnostech (člen Management Board ECDC ve Stockholmu, NATO COMEDS WG-MT, ESWI, WHO poradce pro pneumokoky, atd.). V současnosti je členem WHO-ETAGE (Evropská imunizační komise), předsedou CEVAG (Středoevropská skupina pro podporu očkování), tajemníkem EVASG ESCMID (vakcinační skupina evropské mikrobiologické společnosti)...“

Hrdina dnešní doby? Pan rouška či pan vakcina? Kompetentní epidemiolog a voják? Nevím, jak pro vás, ale pro mě člověk takhle těsně spojený s farmaceutickým průmyslem a s nadnárodními strukturami, odkud se - echt v jeho případě - dají očekávat jisté protislužby a výhody, důvěru úplně nevyvolává. Troufám si tvrdit, že oportunismus a love z farmaceutického ráje by zlomilo i slabší charaktery než epidemiologa a vojáka Prymulu.

Jeho neustálé volání po vakcíně, vyhrožování dnes a denně občanům ČR, nákladné testy na virus s nejlepším PR v historii, nebo drahá studie spojená s plošným testováním promořenosti, jejíž výsledek člověku s hlavou na krku byl jasný předem, budiž minimálně povšimnutíhodnými. Coby jeden z hlavních vykonavatelů řízené demolice naší ekonomiky, na kterou jsou chtě nechtě navázány naše každodenní životy, doufám, že dostane, co zaslouží. Tak jako každý z nás.

Jakkoliv se během kariéry dostal do řady funkcí, o nichž si mi ostatní můžeme nechat zdát, tak s rozumem se podle všeho příliš nekamarádí. Rozhodně ne tak jako s funkcemi. V tom je typově podobný Petru Pavlovi nebo Jiřímu Drahošovi. Bezpáteřní oportunisti? Kariéristi? Prorežimní lokajové? Považte sami.

Tomáš Vyoral

Zdroj: 1