Nizozemci navíc nevědí odkud a zda byla odpálena raketa země-vzduch.
„Ukrajina prakticky neposkytla primární radarová data. Ukrajina Nizozemské radě bezpečnosti vysvětlila, že nebyla zaznamenána žádná primární radarová data, protože radar v tuto chvíli nefungoval," uvedl státní zástupce.
Existující údaje ukrajinských radarů zaznamenaly pouze letadla, která měla zapnuté tzv. odpovídače. Tyto radary pak nemohou poskytnout data, podle nichž se na nebi například nacházejí i letadla bez zapnutého odpovídače. Stejně tak nemohly zaznamenat ani případnou raketu.
Poté, co nizozemská prokuratura přiznala, že jí Spojené státy odmítly předat družicové snímky a dokumenty k pádu Boeingu nad Doněckem z roku 2014, je to další zajímavá zpráva, která, kromě toho, že záhadně „zmizely“ záznamy komunikace ukrajinských leteckých dispečerů z té doby, vyvolává řadu otazníků.
Nizozemský prokurátor rovněž ohlásil další závažnou zajímavost: Vyšetřování havárie malajského Boeing MH17 nemá konkrétní údaje, které by naznačovaly odpálení rakety země-vzduch ze Sněžného a Zaroščenského dne 17. července 2014. Nicméně se prokuratura kloní k verzi, že raketa byla vypálena z oblasti Pervomajskoje.
„Šetření dospělo k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné konkrétní údaje ohledně odpálení rakety země-vzduch dne 17. července 2014,“ uvedl státní zástupce.
Oblast Sněžného byla nizozemskými vyšetřovateli odpočátku považována za místo odpalu "Buku", protože ji v té době ovládali opolčenci. Naopak Zaporoščenskoje, ovládané krajinskou armádou, jako pravděpodobné místo odpalu určila po testech ruská firma Almaz-Antey (výrobce "Buků"). Slova prokurátora vyvolávají pochybnost nejen ohledně místa odpalu případné rakety, ale i to, zda vůbec k raketovému útoku ze země došlo. Což je ve zjevném rozporu s tvrzením mezinárodní vyšetřovací skupiny (JIT), která dokonce části rakety ukázala.
Podle RIA Novosti, náměstek ruského generálního prokurátora Nikolaj Vinničenko sdělil, že ruská strana předala Nizozemsku nejen údaje ruských radarů, ale také dokumentaci, která naznačuje, že raketa Buk protivzdušné obrany, která zasáhla Boeing, patřila na Ukrajinu a byla vypuštěna z území kontrolovaného Kyjevem, ale vyšetřovatelé tyto informace ignorovali. Navíc v první den soudního řízení státní zástupce připustil, že obdržel a studuje údaje ruského státního zastupitelství.
Soud k pádu MH17 začal v Nizozemsku 9. března 2020. Obviňují se čtyři osoby - Rusové Girkin, Dubinský, Pulatov a Ukrajinec Charčenko. Pulatova před soudem zastupuje mezinárodní skupina složená ze dvou holandských a jednoho ruského právníka. Zbývající podezřelí jsou souzeni v nepřítomnosti.
Společná vyšetřovací skupina (JIT), která pod vedením nizozemské generální prokuratury, bez účasti Ruska, vyšetřuje okolnosti tragédie, předtím předložila prozatímní výsledky. Šetření tvrdilo, že Boeing byl sestřelen z protiletadlového raketového systému Buk, který patřil k 53. protiletadlové raketové brigádě ruských ozbrojených sil z Kurska.
Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že obvinění JIT o účasti Ruska na pádu malajského Boeingu jsou neopodstatněná a politováníhodná, vyšetřování je zkreslené a jednostranné. Prezident Vladimir Putin poznamenal, že Rusko nesmí vyšetřovat pád letadla na východní Ukrajině, a že Moskva může výsledky vyšetřování uznat, jen pokud se ho plně účastní. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že po roce 2011 byly zlikvidovány všechny rakety typu, který nizozemská komise pro vyšetřování havárie MH17 předvedla. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov opakovaně prohlašoval, že Moskva kategoricky odmítá obvinění z účasti na tragédii malajského Boeingu.
Zdroj: 1