Tihle dva umanutí dobroserové jsou opravdu posedlí vymáháním práv pro kde koho. Proč, to nikdo neví. „Vyloučení cizinců z veřejného života brání jejich lepšímu zapojení do místní komunity a jejich integraci ve společnosti," uvedl Dienstbier. Kde na tuhle hovězinu přišel, je opravdu ve hvězdách. Pokud máme zkušenosti, pak většině cizinců jsou naše komunální volby, slušně řečeno "u zadku". Jistě, vyskytnou se i případy, kdy volit chtějí a rozhodnutí soudu o tom, že obec je povinna zapsat občana Slovenské republiky na seznam voličů, padlo už v roce 2014. Ale takové případy jsou opravdu zcela zanedbatelné výjimky. Dienstbier na zdůvodnění svého návrhu uvedl, že není důvod přiznat volební právo občanům Velké Británie, a přitom ne třeba Spojených států, kterých v Česku žije podobný počet. To má možná pravdu, ale jak každý soudný člověk cítí, tak o Brity, Američany, Slováky a obecně o občany EU přece vůbec nejde! A nejde ani o současnost. Jde především o budoucnost!

Česká republika patří, na rozdíl třeba od Francie, Velké Británie, Belgie či Švédska k těm šťastnějším zemím, kde přistěhovalci ze zemí EU, ale zejména mimo EU, zatím žádné velké problémy nezpůsobují. Zatím! Při současném exodu migrantů ze Středního východu a Afriky do evropských zemí je však téměř jisté, že se postupem času stane i ČR cílovou zemí a budou vznikat více či méně uzavřené komunity cizinců. A právě těm chce Dientbier se Šabatovou z nějakého umanutí umožnit účast na "veřejném" životě v obcích.

Moc hezký příklad jak obecní volby a jejich výsledky za účasti cizinců mohou dopadnout, je bruselská čtvrť Molenbeek, kde socialistický starosta Philippe Moureaux prosadil účast cizinců v obecních volbách. Netrvalo dlouho a čtvrť se stala jakýmsi státem ve státě, kam se bojí i policie, a v současné době bývá nazývána semeništěm džihádistů.

Možná věci domýšlíme až za "druhý roh", ale s jistou dávkou nadsázky se nemůžeme zbavit takové vize. Starostou obce „XY“ byl v obecních volbách roku 2030 demokraticky zvolen hlasy přistěhovalců pan Mohamed Abdul Al Šaría. V obci byl stržen kostel a vybudována mešita. Domácí pašíci a psí mazlíčci byli v obci zakázáni a ti stávající utraceni. Kdo nekonvertoval k jedinému v obci povolenému náboženství, byl v lepším případě vysídlen, v horším případě pak ukamenován na návsi pod stoletou lípou za vyzpěvování obecního muezína!

Vděční obecní voliči ze zemí mimo EU následně slavnostně odhalili pamětní desku Anně Šabatové a George Dienstbierovi se slovy: „ Na věčnou paměť našim dobrodincům. Allahu Akbar“! ⋆

Zdroj: 1