Mimo jiné byla v Národním vůbec nejdéle hraným představením, na programu byla dvaadvacet let a dosáhla šesti stovek repríz. Tento týden v ní Donutil exceloval naposledy. Když se v ní poprvé objevil, bylo mu čtyřiačtyřicet a za více než dvacet let se ve Slouhovi vystřídalo množství jiných hereckých osobností, jen on v hlavní roli zůstal. Později s ním začal účinkovat i syn Martin, který během stovek repríz vyrostl z čtyřletého klučiny v dospělého chlapíka.

Zatímco se kolem prosincové derniéry Sluhy dvou pánů v médiích objevila řada informací, příliš se nehovoří o důvodech, proč vlastně tak veleúspěšná komedie, léta plnící nejen hlediště Národního, ale také jeho kasu, právě nyní končí. Přesto, že Donutil na to být členem činohry ND dávno rezignoval, jako hostujícímu sólistovi se mu nejslavnější českou scénu definitivně opustit nechtělo. Když umělecký šéf Dan Špinar v létě oznámil, že se Sluha bude hrát jen do konce roku, herec, který si často nebere servítky, veřejně prohlásil, že je to hloupost. Serveru Lidovky.cz řekl: „Rozhodli se podle mě blbě, ale co já s tím nadělám.“ A vyzýval lidi, ať se ozvou, v marné naději, že se dá rozhodnutí Sluhu dvou pánů dále neuvádět, ještě zvrátit.

V kuloárech se o tomto divadelním hitu šušká leccos, například že jeho úspěch spíše než samotná kvalita inscenace způsobila obrovská Donutilova popularita, jíž se před dvaceti lety těšil. Většina kritiků se shoduje na tom, že se o žádnou uměleckou perlu nejedná. A především, že se během těch let, kdy se v Národním hraje, proměnila z goldoniovské „commedie dell´ arte“ v Donutilovu one man show. Ten si prý na jevišti dělal, co chtěl a nezřídka se představení kvůli jeho vlastním gagům výrazně protáhlo. Zatímco Donutil sklízel aplaus publika, jeho kolegové, vytlačení do role křoví, byli otráveni. Dostatečně výmluvné navíc je, že si této své inscenace příliš nevážil ani její režisér Ivan Rajmont. Přiznal se, že jiných si cení podstatně více.

To, že úroveň Rajmontovy inscenace postupně klesala, potvrzují i diváci, kteří ji viděli několikrát. A typické je, že se její příznivci i odpůrci dělí na dva tábory, což je u nás ostatně běžné nejen kvůli divadlu. Lidé Sluhu dvou pánů buď milují, nebo nenávidí, mimo jiné proto, že je podle nich pro Národní divadlo příliš vulgární. Někteří si dokonce stěžovali na Donutilovy oplzlé exhibice v nechutné estrádě. Ale i její dosavadní fanoušci se shodují v názoru, že derniéra přišla v pravý čas.

Zdroj: 1