MF Dnes se totiž podívala na zoubek platům poslanců – a náhradám, které jsou zhruba dvakrát vyšší, než už tak dost vysoké platy. Jsou borci, kteří si měsíčně přijdou až na 150 tisíc – a kupodivu největšími šikulky v čerpání náhrad jsou komunisté!
Údaje pocházejí z roku 2015, pro loňský rok ještě nejsou dostupné. I tak je to ale hodně zajímavá četba. Základní plat poslance byl před dvěma lety 61 tisíc korun, tedy více jak dvojnásobek průměrné české mzdy, na kterou ovšem i tak dosáhne jen malá část národa. A to je jen holý plat. Náhrady ho činí setsakra zajímavějším.
Každý poslanec totiž může čerpat až sedm druhů náhrad. „Čtyři z nich má zaručené většina z nich - na reprezentaci, na administrativní a odbornou práci, na mzdy svých asistentů a také na telefon. Další dvě jsou vázány především na místo, odkud zákonodárce pochází, a kde má kancelář. A poslední náhradu, na ubytování, mohou čerpat pouze ti, kteří nebydlí v Praze.“ píše MF Dnes. Poslanci se rozhodně čerpat nestydí.
A nejvíc si na náhradách nahrabali, světe div se, poslanci za KSČM. Absolutním vítězem pak je jejich poslanec z Ostravy, René Číp. Ten si v roce 2015 přišel měsíčně navíc k platu na 147 500 Kč měsíčně. „Jsem z Moravskoslezského kraje, a mám tedy nárok na nejvyšší náhrady,“ odůvodňuje výši náhrad Číp. Náhrady opravdu ovlivňuje to, jak daleko poslanec bydlí od sídla Sněmovny a to, jak velké je město, kde má kancelář. Takže ostravští poslanci vyhráli bonus – jsou nejdál a přitom z velkého města.
Další otázka zní, kolik se toho poslancům z náhrad, na které mají nárok například podle bydliště, vyčerpat nepodařilo a co se tedy vrátilo státu. I tady patří pěkné první místo komunistovi Čípovi. Ten podle MF Dnes měsíčně nevyčerpal v průměru pouze 629 korun ze 148 tisíc, které měl k dispozici. Nepodařilo se mu utratit jen celou částku za telefon, jinak evidentně jen tak tak vyšel. Druhé místo obsadil jeho ostravský kolega z KSČM Leo Luzar. A taková vsetínská poslankyně jak jinak než za KSČM Marie Pěnčíková státu v roce 2015 každý měsíc nechala jen 322 korun ze 136 400, na které měla nárok.
Za jiné strany vede poslanec za ČSSD Jiří Zemánek, který měsíčně na výplatách nechává 408 korun ze 139 400, které mu v rámci náhrad jako poslanci náleží. Z lidovců pak vedl Jiří Mihola, který měsíčně nevyčerpal okolo tisíce korun. I hnutí ANO má svého šampiona. Je jím poslanec z Plzeňského kraje Pavel Šrámek, který státu na náhradách každý měsíc nechal necelé čtyři tisíce ze 139 500 korun. Na druhém konci tabulky pak najdeme poslankyni TOPky Věru Kovářovou. Ta měsíčně nevyčerpá v průměru 39 tisíc z toho, na co má nárok.
Pozor, tyto peníze se ale na poslaneckých účtech nutně neobjeví. „Je důležité si uvědomit, že kromě náhrad na reprezentaci a na cestování se jedná o platby, které nedostává poslanec, ale subjekt, na nějž je uzavřena smlouva,“ říká mluvčí Sněmovny Roman Žamboch. Tedy ti, kteří poslancům pronajímají kanceláře a podobně. Ne všichni poslanci také mají na náhrady nárok. Ten pozbývají ministři, kteří neberou náhrady na reprezentaci a bydlení. Zase ale mají nárok na služební byty a auta s řidiči…
Základní plat poslance byl v roce 2015, jak již bylo výše zmíněno, něco málo přes 61 tisíc korun. Takový plat má ale jen 29 zákonodárců z celkových 200. Všichni ostatní mají příplatky za různé funkce. Ty mohou činit od 6 tisíc za podvýbor po 25 tisíc za výbor (a výborů je celkem 18) – anebo 100 tisíc za předsedu Poslanecké sněmovny…
Ze všech poslanců si tak na nejvíc peněz přijde předseda Sněmovny Jan Hamáček. Jeho měsíční plat v roce 2015 přesahoval 160 tisíc. K tomu ještě navíc vyčerpal náhrady kolem 115 tisíc za měsíc, z nichž 33 tisíc mu jako náhrada na reprezentaci putovalo přímo na účet.
Mimochodem, nemáme těch poslanců trochu moc? Pro srovnání: takové Německo má 81milionů obyvatel a 620 poslanců - jeden poslanec na 130 tisíc lidí, zatímco u nás v ČR je 10 milionů obyvatel a 200 poslanců - tedy 1 poslanec na 50 tisíc lidí…
Zdroj: 1