Ať už je Keanu autorem následujícího příspěvku či nikoli, jsou v něm velice hluboké city a moudra:

Vidíte ty lidi okolo? Řítí se do práce a nevěnují pozornost ničemu jinému. Někdy jsem tak zachycen v tom našem každodenním životě, že jsem si zapomněl z toho mého malého zápasu vzít oddechový čas, abych si vychutnal krásy, které ten život nabízí. Je to jako bychom byli zombie. Možná bychom měli jít ven. Někoho pozdravit nebo obejmout, když máte pocit, že mu to pomůže. Možná bychom měli taky někomu pomoci. Měli bychom žít den tak, jako by byl tím posledním - a to zatím nedokážeme. To, co o mně lidé nevědí, je to, že jsem pár let zpátky měl deprese, nikdy jsem o tom nikomu neřekl. Musel jsem bojovat sám za sebe a najít si vlastní cestu z těch depresí. Osoba, která mě držela zpátky od šťastného života, jsem byl pouze a jen já sám. Každý den je vzácný, tak s ním takto i zacházejte. Není zaručeno, že tady ještě zítra budeme. A tak sdílejte lásku.

Jeho autentičností a syrovostí sdělení a přidanou fotografií a navíc i s upřímností je snad toto příspěvek, který by mohl nejen pomoci, ale také by mohl otevřít oči mnohým lidem. 

Občas máte pocit, že se příliš topíte v minulosti? Nebo až moc nahlížíte do budoucnosti a čekáte na něco, co se má stát? Zastavte si - teď a tady - to je ten život, který žijete. A vše, co uděláte, se promítne i do budoucnosti, tak si namalujte, jaký život chcete.

Zdroj: ce.com