Drzý poberta se tímto způsobem může v podstatě živit každodenně a nic a nikdo mu v tom nezabrání. I kdyby byl přistižen, dostane maximálně pár stovek pokuty, protože podle trestního zákoníku se jedná pouze o přestupek. Trestný čin spáchá, teprve když je cena odcizeného zboží 5000 a více korun. Tak proč by se nenabaštil na úkor obchodníka.

A že v našich obchodech podobně nakupuje takzvaně za pět prstů opravdu hodně lidí, o tom svědčí fakt, že škoda podle Českého klubu bezpečnostních služeb dosahuje ročně deseti až třináct miliard korun, tedy zhruba 1,5 procenta tržeb. Že je to málo? Ruku na srdce – kolik malých podnikatelů si může takový ‘sponzoring‘ dovolit?

Zdá se, jako by si naši ‘potřební‘ spoluobčané mysleli, že žijí v Itálii. Tam by totiž pobertovi jeho počínání bez problémů prošlo – stačilo by tvrdit, že tak učinil, protože měl prostě hlad. Průlomový verdikt italského kasačního soudu padl po pětiletém soudním handrkování loni počátkem května a je označován za historický. Jednalo se o případbezdomovce, pocházejícího z Ukrajiny, který byl odsouzen v roce 2011 za to, že ukradl v supermarketu v Janově sýr a uzeninu v hodnotě čtyř eur. U pokladny hodlal zaplatit pouze slané tyčinky.

Nejprve dostal šest měsíců natvrdo, odvolací soud rozsudek potvrdil, přestože obžalovaný neměl z čeho pokutu uhradit. Kasační soud pak ale definitivně smetl rozhodnutí ze stolu se zdůvodněním, že by člověk neměl být stíhán a trestán, pokud ho krajní nouze nutí ukrást menší množství jídla, aby se nasytil. Italský deník La Stampa k případu hladového šestatřicetiletého Ukrajince Romana Ostrjakova dodal, že „v civilizované zemi by nikdo neměl umírat hlady“. Nedá mi to nezeptat se. I kdyby podobný přelomový rozsudek ovlivnil di budoucna rozhodování soudů v České republice, máte pocit, že muž na videu byl totálně vyčerpaný dlouhodobým hladověním?

Zdroj: 1